Inspirace v bodě nula

Minulý týden 22.11.2016 se děly věci. Náš ateliér jakoby se proměnil. Naším úkolem bylo přinésti si inspirační obrázek, ale ne tak jak si mnozí možná myslí. Nejednalo se o tradiční inspirační obrázek, který je nám například vzorem do života a bereme z něj inspirace pro naše aktivity. Náš inspirační obrázek obnášel zcela jiný význam. Jeho úkolem bylo dle mého názoru, předat jeho vlastnosti, atmosféru nebo motiv, tvary či něco jiného ku rozvinutí myšlenek naší tvorby. Pro mě osobně je velice inspirující a v životě i velmi důležitá příroda, její kouzlo, síla a rozmanitost, kterou nikde jinde nemůžete najít. Proto pro mě základním pilířem, o který jsem se chtěl opírat v dalším rozvíjení myšlenek byl strom. Velmi starý strom. Strom s tlustým kmenem, tedy stabilní prvek ukotvený v zemi. Strom který je prosluněný slunečními paprsky, jenž ohřívají jeho stoleté suky. 

Předtím než jsme se pustili do samotného navrhování, bylo velmi důležité, ujasnit si tři základní slova, která byla pro nás nejvíce inspirativní, nejvíce určující náš prvek, tedy směr, kterým jsme se hodlali zaobírat.

            Tedy: Světlo, stabilita, ukotvenost  

Jedny z prvních návrhů, ne příliš zdařilých. Poměrně dlouho trvalo odprostit se od tvaru stromu jako takového.

Skicy již v pokročilejším stadiu, půdorysy, pohledy 

Světlo jako základ života

I v úterý 14. listopadu probíhal náš plodný den na půdě Architektury v ateliéru 246. Dnes bylo za úkol učinit studii světla v jednom námi vytvořeném prostoru architektonické procházky prostorovými plány. Z minulého týdne jsme měli vytvořené jednoduché modely z polistirenu zastupující vždy jeden z prostorových kompozičních plánů. Jednalo se o Raumplan, Strukturální plán a plán volný. Viz. Pro dnešní ateliér bylo klíčové vybrat v jednom z plánů nám nejbližší a nejzajímavější prostor, naskicovat jej a o hodině také vymodelovat ve větším měřítku, abychom jej mohli využít k studii světla prostřednictvím vyřezávání okenních otvorů v různých místech. Zjistili jsme pak jednotlivé vztahy a vhodné principy, kdy a kde použít prosvětlení.

Ludwig Mies van der Rohe

Další ateliérová hodina byla v rytmu krátkých výstupů nás studentů představujíc vybranou hrstku světově uznávaných architektů převážně z 20. století, tedy počátků moderní architektury. Každý z nás měl za úkol krátce představit daného mistra, charakterizovat znaky jeho tvorby a poté detailněji rozebrat stavbu, která ho nejvíce zaujala.

V mém případě to byl slavný Nizozemský architekt Ludwig Mies van der Rohe. Společně se Štěpánem Benešem, jsme se zhostili tohoto velice oblíbeného a uznávaného člověka s radostí a neváhali jsme probádat jeho velice plodnou a tvůrčí kariéru architekta a designéra. 

Co se týče dalších důležitých momentů jeho života, tak působil jako poslední ředitel výtvarné školy Bauhaus. Mezi jeho největší inspirace jak v životě, tak i v tvorbě patřili Walter Gropius či Le Corbusier. Spolu s posledním jmenovaným a dalšími jako jsou Alvar Aalto nebo Frank Lloyd Wright jsou považování za největší průkopníky a inspirace moderní architektury.
Miesova tvorba je charakteristická především:

• principem "Less is more" tzv. minimalismus

• snaha o čistotu, jednoduchost a strohost prostoru

• kompoziční dokonalost

• propagátor volného prostorového plánu

• vlastní design interiéru

• sklo, textury, drahé materiály jako mramor

z kraje pár slov o autorovi

Ludwig Mies van der Rohe byl světově uznávaným německým architektem z období konce 19. stol. a první poloviny století 20. Narodil se v rodině kameníka, takže již od mala měl velice blízko k materiálům a designu. Tato skutečnost ho možná i předurčila k tomu, aby vystudoval a začínal svou kariéru jako designer. Později se dostává k práci architekta, které se pak věnuje celý svůj život. 

 Ukázka tvorby

Seagram building - administrativní výšková budova, stojící v Chicagu, která ovlivnila mnohé po celou druhou polovinu 20. století a byla pro každou budovu tohoto typu inspirací a touhou napodobit ji.


Farnsworthhouse















Pro mne jedna z nejdůležitějších a nejstěžejnějších věcí Miesova života. Slavný Farnsworth house. Nedaleko Chicaga stojící vila zhotovena pro doktorku stejného jména jako její letní sídlo.  Samotná vila má svůj zajímavý příběh a pozoruhodnou historii i pro svou polohu nedaleko řeky Fox. Jedná se jednopokojový dům stojící na osmi (celkově 12) pilířích, kvůli stoleté vodě nadsazených 1,6 metru nad zemí. Vchod do domu je promyšlen mezi terasou a úroveň níže. Celá vila nemá jediné pevné zdi, nýbrž je ze všech stran prosklena, tudíž samotný obyvatel je v přímé interakci s okolním prostředím a připadá jako by seděl venku. Totéž platí i vně jelikož je možno vidět skrz vilu a jediné co jej narušuje je vniřní dřevěné jádro určené pro sanitu a jiné věci. Vše ostatní včetně ložnice je obestavěno okolo toho to jádra. Tato vila i způsob její realizace neměl v době své projektování obdoby a tím mi je autorův námět velmi sympatický a myslím si, že i dodnes je téměř 70 let stará vila nadčasová!

Mezi další velmi známé stavby toho architekta patří například Brněnská vila Tugendhat, Pavilon Barcelona pro světovou výstavu nebo Nová berlínská národní galerie.

Design blogu

Omlouvám se všem návštěvníkům za za drobné problémy. V současné době intenzivně pracuji na novém designu stránek, a tak se některé věci mohou objevit na zcela jiných místech. Děkuji za pochopení.
Váš autor stránek
PS: pro lepší náladu se můžete podívat na mé instagramové stránky https://www.instagram.com/mattdedek/