Horní Počernice – Chvaly – místo pro novou skautskou klubovnu – první dojmy

Úterý 21.2.2017, první hodina základního ateliéru, vypravujeme se do míst naše nového projektu, našeho budoucího půlročního působení. Je velmi ošklivě, větrno, zima, deštivo, zataženo. Počasí nijak nenahrávající tomu, nastavit optimistickou tvůrčí atmosféru a popustit uzdu fantazii, když se člověk každých pět minut stará o to, jestli nemá náhodou vytáhnout deštník.

Místo na mne působí velmi nesourodým dojmem. Střet mnoha zcela odlišných typů architektur nevytváří jednotný styl a okolí je tak dá se říct celkem chaoticky navrstveno na sebe, dle stáří zástavby. Příjemněji na mě působí chatová oblast směrem k dálnici a řadové domy nad ní, které jsou také velice příjemné. Vidím to tedy jako velikou výzvu, pro to jak zlepšit místní okolí.

Chvaly jsou městskou periférií u Černého mostu. Již při samotném příjezdu na místo je dobré zmínit, že samotná lokalita a umístění naší budoucí stavby není zas tak špatně umístěna. Autobus mířící k metru je na dosah, přibližně 15 minut k metru je velmi uspokojivých pro budoucí skauty z oblasti severovýchodní části Prahy. Okolní komunikace jsou také v celku uspokojivém stavu, i když myslím, že mám oprávněnou obavu o to, že v bezprostřední blízkosti samotného pozemku nemusí být ve všechny denní či noční hodiny úplně bezpečno, vzhledem k umístění na kraji zástavby a i to by se do budoucnosti mělo řešit.

Samotné okolí pozemku je v současné době velmi málo udržované, a tak na první pohled působí nepříliš dobře. Ale je zde i světlá stránka, směrem k dálnici od pozemku se nachází revitalizovaná nádrž Chvalka a chatová oblast s velice příjemnou přírodou, která se zejména v letním období určitě dá využívat k relaxaci a sportu. Toto místo bych viděl jako jedno z nejstěžejnějších pro určení atmosféry klubovny.

Pozemek, kde budeme stavět se dle mého názoru dá využít bez větších zásahů do okolních budov. Navrhuji propojení pozemku ke stavbě se sousedním pozemkem, kde se nachází již zmíněná nádrž, terénní svah poslouží jako dobrá morfologická jednotka ke členění stavby. Ta by dle mého názoru měla být tříúrovňová, přičemž spodní patro by bylo celé využito jako společenská místnost a bylo by otevřeno směrem k nádrži a otevřenějšímu okolí, druhé patro by pak sloužilo, technickému zázemí, kuchyni, sociálním zsřízením, skladům a vrchní patro k ubytování osob. Vchod by se přepokládal do prostředního podlaží od přední výjezdové cesty, ta je i vhodně umístěna na žádoucí svwtovou stranu.

Z hlediska reference bych se rád inspiroval alpským stylem i jeho materiály, čili použití dřeva a kamene, přičemž zastřešení by bylo klasickou krovovou střechou.